Přišel si pozdě... 7

9. srpna 2007 v 18:00 | aduska |  Přišel jsi pozdě....
"jestli chcete, můžete si ho vzít do domácí péče a starat se o něj, ty poslední dny co mu zbývají. Každý den by k vám jezdila sestra a píchala, mu injekce na utlumení bolesti".
Ani na chvíli, nikdo z nás nezaváhal. " určitě si ho vezmeme domů" řekla Simone a zase se rozbrečela. Byli jsme všichni , psychycky na dně. Doktor nás vyprovodil, z jeho pracovny a vedl směrem do Tomova pokoje.
--Bill-
Otevřel jsem dveře, Tom ležel na posteli a podíval se na mě, byl tak hrozně smutný. Nic nevnímal, bolest utlumily silné léky a naději na to že, bych ho miloval tak jako on mě, dávno už ztratil. Ale , něco se ve mně zlomilo, cítil jsem, že už tu dlouho nebude a chtěl mu vše vynahradit. Přiběhl jsem k jeho posteli a pevně jej objal, hladil jsem ho po vlasech a houpal a náručí. Vnímal jsem jeho tlukot srdce a taky že, se mu po tváři linou slzy.
" pojd Tome, pojedeme domů budu se o tebe starat já". Vzal jsem ho do náručí a nesl nemocniční hodbou, až dole na parkoviště do auta. Posadil jsem se a Toma, přitáhl k sobě, cítil jsem jak se ke mně přitulil a objal mě, kolem pasu bál se snad, že je to naposled.
--Tom-
Tohle přesně jsem potřeboval, aby mě Bill objal. Tak strašně jsem si přál, aby mě miloval, jako já jeho. "Bille, jsem nemocný, že jo?" zeptal jsem se jemně.
" neboj, uzdravíš se" uklidňoval mě Bill.
" ne, neuzdravím mám rakovinu, zemřu já to vím"skoro jsem už šeptal.
--Bill-
Při poslední větě, co řekl Tom jsem to v sobě, už neudržel a po tváři se mi kutálely slzy velké, jak hrachy jedna za druhou. Otočil jsem se raději k oknu, nechtěl jsem, aby mě Tom viděl takhle na dně. Při představě, že ztratím svého jedinného, milovaného brášku se spustily, ještě větší.
" Bille, ty pláčeš?, ne nechci, aby si kvůli mně plakal"
" Tome, já tě nechci ztratit".
Niní jsme oba brečeli a tulily se k sobě, pomalu jsme v objetí usínali. Probudil mě, až příjezd domů.
By: Laura
 


Komentáře

1 Harly Harly | 9. srpna 2007 v 20:44 | Reagovat

mě by zajímalo kolik lidí to čtë a nece se jim davat koment podle mě hodně :D

2 Laura Laura | 9. srpna 2007 v 22:08 | Reagovat

to urcite ja si myslim ze jich bude hodne(ironie) :o)

3 aduska(autorka blogu) aduska(autorka blogu) | 10. srpna 2007 v 9:39 | Reagovat

jo čte to elke co vim ale ta jaxi neni dostupna a hodne lidi mi říka že je to bezva povidka a ja to čtu taky nedavam komentař!

4 Helenečka Helenečka | Web | 10. srpna 2007 v 10:56 | Reagovat

Ahojky máš moc hezký bloček, nechceš spřátelit? kdyžtak písni na blog :) PS - byla bych moc ráda :) tak pa

5 Elke Elke | E-mail | Web | 10. srpna 2007 v 13:20 | Reagovat

Tahle povídka je tak suprová :D

Rychle dál :P

A adus? Ty máš dneska narozeniny nebo kdy?

6 Elke Elke | E-mail | Web | 10. srpna 2007 v 14:37 | Reagovat

Adusko jukni prosim ke mně na blog, překvápko :D

7 emomybloog emomybloog | Web | 10. srpna 2007 v 14:37 | Reagovat

Mas na mim blogu diplom za 1 bleskovku

8 Elke Elke | E-mail | Web | 10. srpna 2007 v 14:38 | Reagovat

Aduska: Jo, často nejsem dostupná a opravdu to čtu :D (sice se zpožděním ale přece :D)

9 Denča Kaulitzová Denča Kaulitzová | 21. března 2008 v 1:03 | Reagovat

:-((((((( néééééééé Tom nesmí umřít :'-((((((

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.