Přišel si pozdě... konec

11. srpna 2007 v 18:00 | aduska |  Přišel jsi pozdě....
--Bill-
" Tome, nepotřebuješ něco?" zeptal jsem se brášky. " ne děkuju, chci jen, aby si tu byl semnou".
" Tomi, já si jen zajdu do automatu koupit kávu a hned jsem zpátky" řekl jsem opatrně, ale bratrovu reakci jsem nečekal.
" ne, Bille prosím, nechod nikam, zůstan tu semnou prosím" prosil mě bezmocně.
" ale, bráško neboj se, hned se vrátím odpočin si, slibuju že za chvilinku jsem zpátky" Tom byl na mě, hodně závislý.
" Bille, zůstan tu semnou, prosím". Já, už Toma moc, nevnímal a odcházel z pokoje. Mířil jsem rovnou k automatu. Zmáčkl jsem tlačítko " káva, cukr , mléko " vyndal jsem hotovou kávu a posadil se vedle na pohovku. Byl jsem hrozně unavený, několik nocí jsem nespal.
Doufal jsem, že kavá mě " postaví na nohy " ale stalo se přesně naopak. Vypil jsem celý kelímek a únavou usnul. Úplně jsem zapomněl, na slib co jsem dal bráškovi " hned se vrátím". Vyčerpanost a nespavost, byla silnější. Pomalu jsem přecházel do světa snů……
--Tom-
Moc jsem Billa prosil, aby tam byl semnou, něco mi říkalo, že je to naposledy co ho vidím.
Když, Bill odcházel tak jsem si uvědomil, co tu zanechávám. Vzpomínal na naše, společné dětství, chvíle co jsme spolu prožili a první polibek co mi Bill dal……….
--Bill-
Zdál se mi hrozný sen….. Jeli jsme večer autem, celá rodina a poslouchali rádio.
Když jsme projížděli lesem, tak nám přímo pod kola vletěly, dvě srnky……
" brzdi tati, stůj, né-né-né , pomoc" volal jsem na tátu. Pak se auto převrátilo a zřítilo se ze srazu…… Dál si už nic nepamatuju. Byl jsem dlouho, v bezvědomí a probral se, až když tam byli sanitky a policie. Taky jsem byl v šoku a dezorientovaný, když jsem ležel v sanitce, dveře byly otevřené a já pozoroval co se dějě……
Viděl jsem jen jak mého staršího brášku, přikrývají černou plachtou a …..říkají " ten mladík to nepřežil"………
" ne-né-né , Tome vzbud se nenechávej mě tu samotného, neumírej né-né" křičel jsem…….
--Tom-
Bill dlouhou dobu nepřicházel, asi na mě zapomněl říkal jsem si. Cítil jsem najednou, že už přišla moje chvíle, bolesti byly stále silnější…..
Přál jsem si jedinné, aby mi Bill řekl, že mě miluje….. Nedočkal jsem se, pomalu jsem odcházel do jiného světa, na druhý břeh a zavíral oči se slovy… " Miluji tě Bille"……
--Bill-
A najednou jsem se probudil, úplně propocený, vystresovaný a vystrašený.
" byl jen sen" opakoval jsem si. Ale, zárověn jsem cítil, že něco není v pořádku, že se něco děje s Tomem…
Tom, panebože Tom zapomněl jsem na něj….. Byl ten se snad nějaké znamení? …..
Rozběhl jsem se a běžel, běžel dlouhou chodbou, až k poslednímu pokoji co nejrychleji to šlo a přitom polykal slzy a brečel…..
Rozrazil jsem dveře a zařval ....." Miluji tě Tome"……..
přišel jsem pozdě…………
By: Laura
krasná povídka ani nevíte kolik jsem u ní vypotřebovala papírovejch kapesníků
 


Komentáře

1 kiki kiki | 11. srpna 2007 v 21:12 | Reagovat

vou to je drsny uz tky brecim

2 Elke Elke | Web | 13. srpna 2007 v 13:22 | Reagovat

néééé konec.... to si neměla dělat x(((( normálně já jdu shánět kapesníčky ;(

Jinak moc, moc, moc pěkný :)

3 Leonek Leonek | 13. srpna 2007 v 15:49 | Reagovat

Já nebrečela vůbec ale je to divný kdyby to byly bartr a sestra tak neřeknu ale stejně bez urážky milovníkům TH-mylsím si že Bill a možná i Tom jsou gayové.

4 Laura Laura | 19. srpna 2007 v 14:17 | Reagovat

diky holky, neverila jsem ze budete potrebovat kapesnicky, ale asi jo i tak mooooc diky, uz pracuju na dalsi a ta bude mit  Happy end !!!!!!

5 melinda melinda | 5. září 2007 v 12:45 | Reagovat

no velmi hezke

6 Denča Kaulitzová Denča Kaulitzová | 21. března 2008 v 1:12 | Reagovat

bulím ten konec je tak nádherný :'-((((((((((((

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.