Prázdniny nad kočku 11. (2/2)

25. listopadu 2007 v 20:00 | Aduska |  Prázdniny nad kočku
Dojeli do klubu. Bill nadneseně vystoupil z auta a levou nohou si dupnul do kaluže. Alan se snažil vymoci si na Bernardovi, aby ho ke klubu odnesl. Nechtěl jít přes potůčky vody. Robin strkal bratra za popelnice, aby mu něco důvěrného svěřil. Filip se opíral břichem o pouliční osvětlení a zákeřně sváděl děvu se žvýkačkou.
,, Musíš koukat, kam šlapeš …" Zakřenil se Tom vlažně a po očku stále pokukoval po Billově dokonalém vzezření.
,, Já se koukám." Odsekl Bill a vodou z tmavého dolíku pocákal nohavice všech okolo.
,, Filip se taky koukal, když první den sváděl "dcerku" vedoucí. Včera zjistil, že to byl "syn" …"
Tom si upravil kšilt a olízl svádivě rty. Bill ho ignoroval. Ostatní se culili.
V klubu bylo přímo narváno k prasknutí. Bill se ztrácel, všichni se rozprchli do neznáma , a on se ocitl na kraji parketu úplně opuštěný. Hlasitá hudba a světelné efekty jej dráždily.
,, Co vy tady, slečno, tak sama …" Zašveholil mu medový hlásek těsně u ucha a něčí ruce se mu ovinuly kolem ramen. Alan.
Bill se otočil a znuděně protáhnul obličej. ,, Tohle nemá cenu. Ani nepoznal, že jsem si půjčil jeho kolínskou…"
Alan se otřásal smíchem. Vrazil Billovi skleničku s koktejlem a odtáhnul ho trochu stranou. Bill nevěděl, jestli se přítel tak červená, nebo za to můžou efekty, nedostatek kyslíku či vysoký krevní tlak.
,, Kluci všichni do jednoho nasávají u baru. Myslím, že ty víš, kam mířím já …" Trochu usrkl z oranžově svítícího brčka. ,, Chci dnes s Bernardem strávit noc. Žhavou noc. Dostanu ho."
Bill suše přikývnul. On tu šanci mít nebude.
,, Víš, Bille, myslím, že jsi dobrý herec …" Alan se k němu naklonil a téměř neznatatelně a poněkud nemotorně opile se přitiskl rty někam pod chlapcovo ucho. ,, Já být tebou, předstírám pořádnou opilost … Byl by hloupý, aby toho nevyužil."
Odtáhnul se od něj. Ruka nalakovaná sytě fialovými nehty se opřela o Billovo rameno a něžně stiskla.
,, Ten koktej by porazil i Filipa … Možná to vážně nebude tak těžké zahrát…"
*
Bill se o sekundu později přiřítil k baru a hystericky se snažil strávit tu břečku, která mu kolovala v žilách. Tom se tvářil, jakoby byl opilý.
Měl onen nádech plyšového medvídka. Bill zatoužil ho strčit k sobě pod mikinu a lechtat se s ním na bříšku. Přisedl si vedle něj a zkoumavě si ho prohlížel.
,, Mně se chce spát…" Tom hmátnul po Billovi a položil si mu hlavu na rameno. Bill ucítil vlhko za krkem, jak si Tom olízl vysušené rty a neopatrně se dotkl jazykem i jeho pokožky. Projel jím přímo elektrický výboj. Chvěl se jako osika a cítil v sobě stoupající adrenalin. Má jedinečnou příležitost. Šanci, která se mu nenaskytne nikdy v životě.
Rozhodl se ihned. Hmátnul po jednom osamělém panáku, co stál na baru vedle malé plavovlasé dívky, aby si dodal kuráž.
,, Pojď, Tome, měl by ses trochu projít." Očima zabloudil k temnému zákoutí pánských toalet. Bratr trochu brblal, když jej Bill za ruku vedl za dveře.
,, Je tu tma." Protestoval a rozhlížel se. Minuli několik zamilovaných párů a líbajících se dvojic. Jenom ten pohled v Billovi vyvolával nezdravě agresivní touhu. U posledních dveří vtáhnul Toma bez řečí do kabinky. Tom se opřel o stěnu a nechápavě sledoval Billa, jenž zuřivě otočil klíčkem v zámku.
Nedíval se do jeho očí, popravdě nevěděl, co by měl dělat. Nedočkavé ruce mu chytil do dlaně a přitáhl k tělu. Byl o něco vyšší než Tom, i když drobnější. Levou rukou zašmátral po jeho stehně nahoru.
,, Bille…?" Zamručel Tom nechápavě, když cítil, jak se mu hbité prsty dobývají pod kalhoty a vzrušený dech jeho bratra mu chladí týl. Vnímal, že jej Bill něžně líbá na krku a jeho srdce zběsile tluče.
,, Co … to děláš…" Vydechl.
Bill nadšeně zavrněl, mohl Tomovi konečky svých prstů opatrně přejet na místě těsně pod břichem.
,, Bille, přestaň …" Tom se zcela střízlivě ošil.
Bill nezareagoval hned. Vyzývavě poklepal prstem na zapínání bratrových kalhot. Byl v ráži, nevnímal svět kolem sebe. Soustředil se jenom na tu touhu, co mu rvala tělo na kusy.
,, Dost!" Tom zvýšil hlas. Prudce od sebe bratra odstrčil a vyděšeně se na něj díval. Byl … střízlivý. Natolik, aby pochopil situaci.
Bill pootevřel ústa. Opíral se zády o dveře a mezi prsty svíral prázdný vzduch. V očích plamenný chtíč. Tom sjel jeho tělo očima. Šokovaně se zastavil u bratrova rozkroku. Bill byl nehorázně vzrušený.
Tom prudce oddechoval s rukou napřaženou před sebou, aby se mohl bránit, kdyby se na něj Bill opět vrhnul.
,, Ale ne …" Zašeptal Bill a v jindy tak krásných vlídných očích se zrcadlila agrese spojená s chtíčem.
,, Neříkej mi, že bys nechtěl …" Přistoupil o krok blíž a dýchnul Tomovi do tváře alkoholový opar. Prohlížel si jeho rty a pomalu se k nim přibližoval. Tom si zoufale uvědomil, že ho má přesně tam, kde ho vždycky chtěl mít.
Ruce opřel vedle Tomovy hlavy.
,, Nebo se ti nezdá příliš nóbl nechat si to udělat vlastním bráchou?" Vyhrkl ostře. V tu chvíli mu přistála na tváři Tomova dlaň a zanechala tam nenápadný flíček. Nemohlo to bolet.
Bill svěsil hlavu na stranu a díval se do země. Na kratičký okamžik se mu rozsvítilo. Jeho emoce se projížděly na horské dráze a vše podněcovala rychlá hudba, co sem doléhala z klubu.
,, Fajn." Pohodil vzpurně hlavou a odlepil se od bratrova těla. ,, Najdu si někoho ochotnějšího-…"
Tom ho chytil za obě zápěstí a přitáhnul k sobě. Díval se mu do očí a ovládal jemný třas svého těla.
,, Nikam nepůjdeš!
Za ruce ho vytáhnul z kabinky. Bill se urputně bránil. Svíjel se po jeho boku a zavrtával se patami o dlaždice. Bláznivě se smál, vzápětí hystericky protestoval. Kousal a škrábal. Chtěl pryč, někam utéct. Kdyby jej Tom nedržel pevně za zápěstí, válel by se v záchvatu po zemi. Než se dostali ven z klubu, Tom mu vyťal nespočet pohlavků.
Dotáhnul ho k jednomu z aut. Děkoval Norbertovi za děravou paměť, jinak by se musel vracet pro klíče.
Když Bill zjistil, že je proti své vůli násilím cpán do auta, usedavě se rozeštkal. Tom nevěděl, co se s ním stalo, měl strach. Bedlivě ho sledoval, jak sedí na předním sedadle s nohama pod sebou a nepřítomně se pohupuje ze strany na stranu. Do toho navíc nepříčetně popotahuje a vzápětí propuká v salvu smíchu. Tom měl již zažité některé účinky alkoholového opojení, ale to, co předváděl střízlík Bill, to byla doopravdy "síla".
Tom zatelefonoval Bernardovi. Nikdo jiný mobil neslyšel. Stručně mu vysvětlil, co se děje. Pojede napřed a "něco s ním udělá". Bernardovy starostlivé dotazy ignoroval. Hovor ukončil předčasně, protože Bill strkal klíčky do klimatizace a smál se zvukům, které z ní vycházely.
,, Možná bych tě mohl složit do kufru," utrousil napůl úst a štítivě si přisedl za volant. Tohle bude jízda, - Tom si živě pamatoval, jak seděl naposledy ve Filipově autě - skončili ve stromě, protože Tom se svými řidičskými zkušenostmi a Filip s lektorskými znalostmi, … vražedná kombinace. Stejně taková, jako když teď Billovi přes drobné rty šly nechutné návrhy. Tom samozřejmě mohl poprosit Norberta, aby je odvezl, ale jak byl v ráži a naštvaný, ani si neuvědomil , že je to on, kdo sedí za volantem.
První metry probíhaly naprosto v pořádku, dokud Tom nechtěl odbočit vlevo, silnice byla naprosto prázdná. Zákonitě.
,, Ty jsi takový medvídek, když se opiješ… Jakpak dělá medvídek, Tomi…" Bill se naklonil k bratrovi a sáhl mu ukazováčkem na nos. ,,Kdepak všude jsi takhle krásně heboučký…" Tupě se usmíval a snažil se zajet dlaní Tomovi pod tričko.
Dvojče ho od sebe naštvaně odstrčilo. Nejenom, že měl práci vycouvat s touhle prostorově neprůhlednou "mašinou", které Bernard láskyplně přezdíval "tatínkův bavoráček", ale navíc se neuvěřitelně třásl. Věděl proč.
Bill pochopil, že se dnes sexuálně nevybouří, předstíral záchvat pláče. Opíral se zády o okýnko a hypnotizoval Tomovy klepoucí se prsty. Toma to znervózňovalo. Venku se opět drobně rozpršelo, vozovka byla podivně kluzká a on věděl, že Bernard se právě na baru opíjí, protože někdo si půjčil jeho "tatínka", na což byl háklivý od té doby, co v něm Filip strávil jednu ze svých žhavých nocí a pižmový odér byl cítit i po tisícerém vyprání všeho v okruhu deseti metrů.
,, Jsi úplně k ničemu." Zasyčel Bill a koketně pohodil vlasy. ,, Spát s děvkami ti vždycky šlo, nic jinýho taky neumíš." Kupodivu se nerozesmál svým zcestným řečem, ale naopak se vražedně zahleděl z okénka.
Tom neodpověděl.
,, Nechci, abys byl můj bratr, nikdy jsem nechtěl, aby se to stalo!" hlas Billa se zlomil. Smutný chlapec si podepřel rukou hlavu. Hnědé oči se podivně zaleskly a ústa rozechvěla. Vědomí pouštělo jeho myšlenky a zaklínalo do nich city k bratrovi.
Přestalo pršet, Tom stiskl volant, až mu klouby na prstech zbělaly. Teď to věděl, opilý člověk občas pronese krutou pravdu.
Měl pocit, že se mu na chvíli zastavil svět. Čekal všechno, ale kruté přiznání, že Bill ho nenávidí působilo jako porážka jeho dosavadních snů…
,, Překážíme si, zítra pojedu domů." Bill si zastrčil prameny vlasů za uši.
Tom prudce přišlápl brzdu, auto se na místě zastavilo…
Bill nevěnoval pozornost bratrovi, podíval se z okénka. Podle zvláštní tiché atmosféry poznal, že jsou někde v lese mimo civilizaci. O kus dál se leskla vodní hladina a poslední kapičky deště vytvářely nepříjemné zvuky. Tom zhasnul světla. Bill i přes zavřené dveře slyšel, jak stromy vržou. Ten zvuk v něm vyvolával stísněné pocity. Z přemýšlení jej vyhnal rozmach prudce zavřených dveří. Tom vystoupil. Obešel auto a rozrazil dveře u Billa. Ten vyděšeně zalapal po dechu, když jej bratr chytil za paže a vytáhnul jej ven na mokré listí. Bill neudržel rovnováhu, takže se svezl na zem. To ale na Toma naprosto nezapůsobilo. Bez nějakého vysvětlování jej za poryvu slabého větříku a nepříjemného vrzání stoletých bříz táhl k rybníku, který se tvářil, že s utopenci zkušenosti už rozhodně má.
,, Tome… Co to děláš…" zašeptal Bill a pokusil se ho kousnout do prstů. Několikrát propukl v záchvat křečovitého smíchu, vzápětí úpěl a prosil. Vykřikoval, že ještě nechce umřít, byl hysterický. Tom nehnul brvou. Dotáhnul ho k vodě, co nejdál od břehu. Proud byl neuvěřitelně ledový, působilo to, jakoby se mu do těla zarývalo tisíc jehliček, ale nevnímal ten chlad. Bill po jeho boku přehnaně ječel a volnou rukou hmatal do vody. Tom ho zatáhnul až skoro po pás do hloubky. Levou dlaní mu vjel do vlasů a pravou jej přitáhnul za boky k sobě. Bill se mu nalepil zády na břicho a naprosto ztuhnul. Jakoby pochopil bratrův úmysl.
Tom mu silou zatlačil hlavu do vody. Cítil v sobě strašný pocit jakéhosi vnitřního strachu. Na chvíli povolil stisk. Bill s sebou vyčerpaně zazmítal, když mu Tom dovolil, aby se nadechl. A znovu …
Rozpitá řasenka a plačtivé kašlání vody protnulo noc. Bill pohodil hlavou a mokrými vlasy přejel Tomovi po obličeji. Pokusil se vzepřít, ale opět se ocitl pod přívalem ledové vody, která jeho tváře rozpálené alkoholem zchladila na normální vnímání a střízlivost.
,, Dost, už ne ! Tome…" Vydechl vysíleně, jeho obličej se naklonil opět nad hladinu. Zčeřená tmavá vlna se mu otřela o čelo a smísila horké slzy.
,, Jakpak se jmenuješ…?" Prohodil Tom s úšklebkem ironie.
,, Bill …" Vydechl a zkusil se mu vyškubnout ze strachu, že odpověděl nesprávně.
,, Vážně?" prohodil Tom, jakoby se ho ptal, jestli mu má koupit párek v rohlíku.
,, Vá-žně …"
Tom pokýval hlavou. Až nyní cítil neskutečně vlezlou zimu. Mírně od sebe bratra odstrčil, vzápětí ho opět pevně zachytil. Efekt se minul účinkem, Bill přepadl do vody.
Jeho vysílené nohy zanechaly v orosené trávě jednoduchou brázdu, než jej bratr dostal do auta.
,, Ještě jedna věta a jdeš tam znova." Utrousil Tom zcela pohlcen touhou opřít se bradou o jeho černé havraní vlasy, a zakřápnul mu dveře před zmodralým obličejem …

Pokráčko příště !
Napsala: Syhrael
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.