sebepoškozování

15. ledna 2008 v 16:36 | Aduska |  sebepoškozování
není to z mojí hlavy ale zaujalo mě to

Než se poprvé pořežete, pamatujte si: bude vás to bavit. Zjistíte, že krev a úleva od bolesti jsou návykové. A to i tehdy, když si myslíte, že si uděláte jenom pár zářezů, které nejsou hluboké a lehce se zahojí. Budou totiž hlubší. Buďte připraveni, že z deseti zářezů se stane sto. Že váš život se bude točit jenom okolo zraňování a zakrývání. A počkejte, až poprvé říznete moc hluboko. Když budete osamělí, všechno se stane možným nástrojem: nůžky, klíče od auta, jehla, svorky nebo třeba i pero. Budete si přát, abyste s tím nikdy nezačali, protože to budete nenávidět a současně i milovat. Nebudete bez toho moct žít...
 


Komentáře

1 Luchia Luchia | Web | 16. ledna 2008 v 7:21 | Reagovat

Jo, řežu se! Ale... Ne často, opravdu ne! Neomlouvám se, jen chci říct, že každá závislost se upíná k osobnosti a pokud jste silní, dokážete překonat všechno a ty žiletky klidně vyhodíte!!

A vám všem, co se se sebepoškozováním potýkáte, říkám, že jizvy, které máme, nebolí ani tak nás, jako naše blízké! :x

2 Samanta Samanta | 17. ledna 2008 v 11:21 | Reagovat

Mohla bych psát sáhodlouhé články o tom jak moc je zlé todle dělat..Myslím však , že by mne mnoho lidí nebralo vážně..Nebudu vám radit ..říkat "nezačínejte" mě to říkali a já dělala hluchou.Ignorovala je.A k čemu? K tomu , že mám zjizvené ruce

a pocuchané nervy - prášky udělali své.Nepomohlo nic a nikdo.Vyhrabala jsem se sama.Ano _Sama_ já do toho spadla sama , já se z toho _sama_ dostala..- něchtěla jsem ničí pomoct, pak  už ne..Dlouho jsem křičela a když už padnete vysíleně k zemi..Uvědomíte si hodně věcí..Přeju vám ten pád zažít..Protože díky němu se vám nabídne monost - odrazit se...

3 Samanta Samanta | 17. ledna 2008 v 11:21 | Reagovat

*možnost - pardón :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.